Rizikové chování

Společnost ABRAVIA na základě dlouhodobých poznatků z realizací terénních programů zpracovala projekt terénní sociálně situační prevence kriminality. Účelem projektu je minimalizace, případně eliminace nežádoucích vlivů negativně působících na účinnost preventivních programů.

Příčiny a řešení

Příčiny selhání

  1. stávající priority prevence jsou zaměřeny na protidrogovou kriminalitu, zvládání komplexu otázek souvisejících s problematikou sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit ohrožených sociální vyloučeností;
  2. teritorium působnosti koordinátora prevence je mimořádně rozsáhlé a fyzicky i časově klade mimořádné nároky na koordinaci jednotlivých metod a forem preventivní práce;
  3. je prakticky nemožné skloubit koncepční a terénní práci v návaznosti na konkrétní potřeby preventistů v obcích a městech s tím, že ve stávajících podmínkách preventisté obcí, měst (městských policií) již neplní pouze roli specialistů v oblasti prevence kriminality, ale jsou současně (nebo spíše by měli být) i komunitní preventisté – koordinátoři všech preventivních aktivit na daném teritoriu;

Jaké máme řešení

  1. jako nejvíce potřebná se jeví sociálně situační prevence v úzké vazbě na sekundární prevenci;
  2. ve stávajících podmínkách zaměstnanosti je větší množství uchazečů o práci z řad absolventů VŠ humanitního směru, kteří nemohou najít své uplatnění z důvodu chybějící praxe, jsou teoreticky velmi dobře disponováni i v oblasti pomáhajících profesí a po základní přípravě a cíleném mentoringu jsou kompetentní zvládnout základní techniky sociálně situační prevence;
  3. odpilotování základní koncepce, využitelné v rámci nové strategie prevence kriminality na nastávající období v rámci krajských měst.

Co očekáváme

  1. odpilotování projektu zaměřeného na prosazování efektivních metod terénní sociálně situační prevence kriminality, využitelný zvláště v podmínkách krajů a velkých celků (zvláště statutárních měst) nestandardním způsobem s využitím poznatků stávajících velmi úspěšných projektů APK I a APK II.
  2. ukázání smysluplnosti opatření v oblasti koordinace preventivních aktivit na místní a krajské úrovni (v rámci velkých měst na úrovni součinnosti jednotlivých obvodů a městských částí);
  3. koordinace preventivních aktivit podle jasně stanovených standardů v rámci kraje mezi jednotlivými subjekty prevence;
  4. nastavení jasných pravidel pro vytvoření koordinované, dlouhodobé koncepce komunitní prevence;
  5. dosažení zvýšení pocitu bezpečnosti a veřejného pořádku;
  6. zprostředkování práce vybraným absolventům vysokých a středních škol humanitního směru;
  7. vytvoření podmínek pro aplikaci dobré praxe.